Pohled z nadhledu: proč i ti, kteří pomáhají ostatním, potřebují "druhé oči"?

Když jdeme k lékaři, očekáváme, že má čistý plášť a sterilní nástroje. Když jdeme k psychologovi, terapeutovi nebo sociálnímu pracovníkovi, jeho hlavním "nástrojem" je on sám – jeho mysl, pozornost a emoce. Aby tento nástroj zůstal ostrý, objektivní a bezpečný, existuje proces, kterému se říká případová supervize.

Lidé si pod slovem "supervize" často představí kontrolu od šéfa, podobnou té ve fabrice. V pomáhajících profesích je to ale úplně jinak. Je to spíše jako když pilot využívá navigátora, aby bezpečně doletěl do cíle.

Detektivka jménem "slepá skvrna"

I ten nejlepší odborník je jenom člověk. A každý člověk má své "slepé skvrny" – věci, které u sebe prostě nevidíme. V terapii nebo poradenství se může stát, že se odborník do příběhu klienta příliš emociálně zaplete, nebo mu klient nevědomky připomene někoho z jeho vlastního života.

Supervize je prostor, kde se odborník zastaví a s dalším zkušeným kolegou (supervizorem) zkoumá: "Nepřehlížím tady něco? Proč na tohoto klienta tak emočně reaguji? Proč mám pocit, že přešlapujeme na místě?" Supervizor nepůsobí jako policista, ale jako zrcadlo. Pomáhá vidět situaci z nadhledu, z kterého jsou vidět nové cesty.

Emoční hygiena jako prevence vyhoření

Práce s lidským utrpením, traumaty nebo těžkými životními osudy je nesmírně náročná. Je to jako nosit v batohu kameny, které vám tam odkládají druzí. Pokud ten batoh pravidelně nevysypete, dříve nebo později vás tíha zastaví.

Případová supervize slouží jako místo pro "odložení nákladu". Odborník zde může bezpečně mluvit o svých pocitech nejistoty, strachu nebo vyčerpání. Tím, že tyto emoce pojmenuje a zpracuje, chrání nejen sebe před vyhořením, ale i své klienty před tím, aby se na ně přenášela jeho únava.

Kvalita a bezpečí pro klienta

Z pohledu klienta je informace, že jeho terapeut nebo poradce chodí na supervizi, tou nejlepší možnou vizitkou. Znamená to totiž, že:

• Odborník na to není sám: má za zády dalšího experta, se kterým konzultuje správnost postupu.

• Klient je prioritou: odborník je ochoten přiznat, že si s něčím neví rady a hledá nejlepší řešení postupu.

• Etika na prvním místě: supervize hlídá, aby vztah mezi pomáhajícím a klientem zůstal profesionální a bezpečný.

(Poznámka: vše v supervizi probíhá anonymně tak, aby byla plně zachována identita a soukromí klienta)

Jak to vypadá v praxi?

Představte si to jako pracovní poradu nad "případem" (odtud název případová). Supervizant (terapeut/pracovník) popíše situaci klienta a své pocity z jejich spolupráce. Supervizor se ptá: "Co se děje ve vašem vztahu? Jaké myšlenky vás u toho napadají? Jaké techniky by se daly ještě použít?"

V duchu kognitivně-behaviorálního přístupu se často zkoumá, jaké automatické myšlenky má sám terapeut a zda mu nebrání v tom, aby klienta účinně vedl k jeho cíli.

Známka profesionality

Supervize není nápravné opatření pro ty, kterým to nejde. Naopak – je to standard kvality. V mnoha zemích a profesních organizacích je povinná.

Pokud tedy někdy zjistíte, že váš poradce nebo terapeut využívá supervizi, vězte, že jste v dobrých rukou. Znamená to, že mu na vaší cestě k úlevě záleží natolik, že je ochoten neustále podrobovat svou práci zkoumání a učit se. Protože i ti, kteří svítí na cestu ostatním, občas potřebují někoho, kdo posvítí jim.